Jedeme zpátky do česka.
Už se tady nebudu rozepisovat o kdejaký prkotině, za zmínku stojí snad jen na přespětihodinová cesta vlakem. A teďka závěrečné shrnutí těch 14cti dní :-).
Měla to být "Letní škola robotiky". Nebyla to tak docela pravda, ale to nevadí. Všechno, co jsme se učili je využitelný. I když to mnohdy byly jen nástřely a základy, tak to určitě všem dalo moc. Já sám jsem si odnesl pár věcí, který 100%tně použiju.
Multikulti. Nešlo a ani nemělo jít jen o studium. Samotná práce v multikulturním prostředí a ještě celou dobu v cizím jazyce a v cizím státě je obrovská zkušenost.
Ještě jednou multikulti. Ne jen práce, ale i zábava, běžná debata. Kde máme v česku možnost si pokecat v angličtině s cizinci v hospodě o všem možným? Nemáme.
Noví lidé, nové kontakty. Nová položka do životopisu :-). Nový zážitky.
Samotný město Drážďany, vybudovaný na zbytcích toho, co zůstalo po druhé světové. I bez čehokoliv jinýho je to parádní výlet. Ve městě je spousta míst, kam se podívat. Celkově je to tam takový hezčí, zelenější, vzdušnější než u nás. Ale to už musí posoudit každý sám.
Pěkně jsme si užili na účet EU. A to je k nezaplacení. Na všechno ostatní je tady přece MasterCard.
A co bych mohl hodnotit záporně? Možná jen spolubydlícího. Ale s tím se nedá nic dělat.
Vracíme klíče a odjíždíme. Děkuju těm, co tu se mnou vydrželi až do konce a doufám, že se tu zas někdy příště sejdeme. Pokud se zadaří, tak to snad bude Paříž :-).
Mějte se, eFbi končí.
Žádné komentáře:
Okomentovat